Mšice střemchová [Rhopalosiphum padi]

Výskyt a význam

Obilniny, trávy.

Popis

Dospělec je zelený až tmavě zelený, široce oválného, klenutého tvaru těla, někdy má černou hruď. Na zadečku je načervenalá skvrna nebo příčný proužek. Sifunkuly tmavé. Velikost 2–2,2 mm. Bezkřídlá nymfa je podobně zbarvená jako dospělec, velikost do 3 mm. Je nejmenší z obilních mšic.

Příznaky poškození

Deformace listů sáním, přenos rostlinných virů.

Způsob života

Přezimují vajíčka v prasklinách na kůře střemchy obecné (Prunus padus). Někdy přezimuje i živorodá samička. Sáním škodí dospělci i nymfy. Na jaře se vysky-tují na primárních hostitelích (střemcha). Začátkem léta migrují na sekundární hostitele (obilniny, trávy). Listy poškozené sáním se zkrucují, žloutnou a jsou pokryté lepkavou tekutinou. Koncem léta se vrací opět na primární hostitele. Během vegetace se rozmnožují partenogenezí a živorodě. Vajíčka jsou kladena v podzimním období. Počet generací je velmi proměnlivý v závislosti na počasí a životních podmínkách.

Podobný způsob života mají a stejným způsobem škodí i kyjatky.

Kyjatka osenní (Sitobion avenae Fabricius, 1775); tělo štíhle vřetenovité, zbarvení žlutozelené až červenohnědé, sifunkuly černé, delší než chvostek. Zimní hostitelé: ozimé obilniny, pýr a jiné lipnicovité rostliny. Vyskytuje se především v klasech.

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum Walker, 1849); tělo vřetenovité, zbarvení světle až tmavěji zelené s podélným tmavozeleným pruhem na hřbetě. Zimní hostitelé: růžokvěté rostliny. Vyskytuje se společně s mšicí střemchovou především na listech.