Stéblolam [Oculimacula yallundae]

Význam

Jedná se o nejvýznamnější chorobu bází stébel ozimé pšenice, jež je typickou chorobou špatného osevního postupu s vysokým podílem obilnin. Vyskytuje se ve všech obilnářských oblastech s mírnou zimou a chladným vlhkým jarem. Snížení výnosu může dosáhnout až 30 % podle stupně napadení, buď přímo vlivem poškození vodivých drah nebo nepřímo způsobeným polehnutím. S hospodářskými ztrátami je třeba počítat v případech, když v mléčné zralosti (fáze BBCH 75) má 50 % rostlin zhnědlou bázi stébla nebo když třetina stébel je ztrouchnivělých.

U ječmene je škodlivost nižší, neboť bazální pletiva ječmene rostou a tloustnou delší dobu a během růstu jsou k chorobě přechodně odolná.

Žito je k napadení tolerantnější než pšenice.

Tritikale je na stéblolam náchylné stejně jako pšenice nebo i více, protože se často seje jako druhá obilnina.

Jak se choroba šíří

Zdrojem inokula jsou nedostatečně rozložené zbytky slámy a strniště, na nichž může houba až tři a půl roku přetrvávat ve formě trvalého mycelia. Zbytky slámy prorostlé myceliem se jen pomalu rozkládají, poněvadž stéblolam brzdí rozvoj saprofytní rozkladné mikroflóry.

Tvorba konidií je podporována studeným a vlhkým počasím mezi 5 °C a 15 °C s optimem při 10 °C. V tomto rozmezí teplot je zpravidla dostatečná vlhkost. Spóry se šíří na kratší vzdálenost kapkami deště a větrem.

Houba má schopnost tvořit konidie na zbytcích slámy po celou vegetační periodu, přičemž nejvyšší je na podzim a v předjaří (říjen/listopad a březen/duben). Mycelium houby při růstu tvoří infekční útvary v podobě polštářků a prorůstá postupně pochvami listů až ke stéblu. Rychlost pronikání je závislá především na teplotě, přičemž při teplotě nižší než 0 °C a vyšší než 25 °C ustává. Obecně platí, že pletiva stébel a listových pochev jsou dočasně odolná, pokud rostou.

Parazit tvoří 2 typy: W a R. W typ napadá převážně pšenici a ječmen, R typ, který se optimálně vyvíjí při poněkud vyšší teplotě, převážně napadá žito. Oba typy se mohou vyskytovat v různém zastoupení na různých lokalitách.

Diagnóza

Parazit tvoří za příznivých povětrnostních podmínek již ve fázi 3 až 4 listů těsně nad povrchem půdy na pochvách nespecifické nekrózy, které brzy přerůstají i na pochvy vnitřních listů. Rozlišení příznaků od zhnědnutí pochev způsobeného fuzariózou, braničnatkami, případně vlivem nepříznivého počasí je někdy obtížné. Teprve v pozdější růstové fázi (od fáze BBCH 34/37) se tvoří na bázi stébel typické oválné skvrny (medailonky), které přecházejí pozvolna do zdravého pletiva. Při silném napadení je uvnitř stébla patrné vatovité šedobílé mycelium.

S čím lze stéblolam zaměnit

Nekrotické skvrny na stéble (až ke třetímu kolénku) může způsobit houba Rhizoctonia cerealis. Tmavě hnědé ohraničení skvrny je však ostře oddělené od zdravého pletiva. Na světlých skvrnách jsou často vytvořeny malé shluky mycelia (sklerocia), které se dají snadno setřít s povrchu listových pochev. Nespecifické hnědnutí na pochvách a stéblech způsobují také fusaria a původce černání pat stébel (Ophiobolus graminis). Uvedené symptomy slouží jen v omezené míře k přesnému určení choroby.

Ochrana

Agrotechnická opatření:

Stupeň napadení lze podstatně snížit:

 vhodným osevním postupem (vhodnou předplodinou). Pšenice jako předplodina pro pšenici nejen zajišťuje větší zdroj inokula, ale toxické fenolické látky uvolňované při rozkladu slámy oslabují růst pšenice a činí ji náchylnější. Dobrými předplodinami jsou řepka, okopaniny, bob, oves. Špatnými předplodinami jsou pšenice, ječmen ozimý i jarní, žito, tritikale

 pozdnějším termínem setí (snižuje podzimní infekci)

 přerušením setí obilnin po tři roky

 zařazováním pšenice před ječmen

 výběrem odolnějších odrůd

 aplikací CCC (snižuje ztráty polehnutím)

 podporou rozkladu strniště (omezuje infekční zdroje)

Chemická ochrana:

Pro účinné nasazení fungicidů je třeba provést průzkum napadení a vyhodnotit shora uvedené dispoziční faktory. Postřik provést, jestliže v růstové fázi BBCH 30-32 (rychlé prodlužování listových pochev a vzpřimování porostu až do objevení se 2. kolénka) vykazuje 15-25 % hlavních odnoží příznaky napadení, nebo více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod 1. sloupnutou pochvou.

Pokud jsou povětrnostní podmínky pro rozvoj stéblolamu i koncem sloupkování velmi příznivé (vysoké srážky nad 30 mm během dvou dnů), doporučuje se aplikovat fungicidy koncem metání až v době květu.

Top