Lukavec – biodiverzitní demonstrační farma

Sledujte „online“ vývoj vybraných typů mimoprodukčních porostů v průběhu celé sezony!

Ve spolupráci s K. Vejražkou (VÚPT), K. Holým (VÚRV) a farmou pana V. Velety v Lukavci porosty navrhujeme, zakládáme, sledujeme a udržujeme již od roku 2016.

V harmonii s vybranými dotačními tituly, se snažíme o optimální varianty z pohledu jejich funkce i údržby.

Sledujte s námi jejich vývoj (demonstrační blok i části běžných honů), intenzitu kvetení, atraktivitu pro opylovače, užitečný hmyz a další cílové druhy (např. ptáky či drobnou polní zvěř)!

29.9. Vývoj směsek obecně:

Nadprůměrně teplý a většinou bezesrážkový průběh téměř celého září, zapříčinil značnou stagnaci zejména ve vývoji dvouděložných druhů.

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (29.9.2023):

Opylovači a hmyz

Nekvetoucí porosty s převahou trav nejsou pro většinu druhů hmyzu zajímavé. Na travách v řidších místech převládají křísi, občasný výskyt lumků indikuje přítomnost housenek drobných druhů motýlů, do kterých samice kladou vajíčka a larva lumka v průběhu podzimu až jara housenku zahubí. Květy jetelovin navštěvovali denní motýli a řebříčku pestřenky.

Zvěř a ptáci

Obrůstající porosty poskytují drobné zvěři kryt, jeteloviny i atraktivní potravu. Námi testovaná směs pro „kombinovaný biopás pro koroptve“, která je výrazně druhově bohatší než jetelotráva v současně platném nařízení, vytváří po seči díky trsnatým travám a vojtěšce mozaiku různě vysokých ploch, vhodných k ukrytí drobné zvěře a ptáků před predátory.

Z pohledu kompaktnosti byly porosty plně zapojené, nicméně s přetrvávající převahou trav a až na výjimky s minimem zregenerovaných (a kvetoucích) jetelovin či dalších dvouděložných druhů

Obnova druhé periody kvetení (obvyklá za podmínek alespoň průměrného dostatku srážek) téměř nenastala. Znovu se potvrdil kritický vliv dostatku vláhy na vyrovnané složení a plnou „funkčnost“ (tzn. i pro opylovače a další užitečný hmyz) jakékoliv vícedruhové mimoprodukční směsky.

Ve víceleté směsce pro koroptve (viz foto) a částečně pak i ve vytrvalé „Valonské“ směsce se na demo ploše nacházel alespoň určitý podíl kvetoucí vojtěšky a dalších dvouděložných druhů (sléz, řebříček).

Částečně i ve vytrvalé „Valonské“ směsce se na demo ploše nacházel alespoň určitý podíl kvetoucí vojtěšky a dalších dvouděložných druhů (sléz, řebříček).

Shodná směska pro koroptve podél obtížně obdělávatelného okraje pozemku opticky téměř nekvetla, sporadicky šlo nalézt dokvétající jetel luční případně sléz, častěji byly k nalezení čičorky (zpravidla však nekvetoucí).

Víceletý nektarodárný biopás pro opylovače (s příměsí travních druhů) obsahoval nižší množství kvetoucí čičorky, vojtěšky, sporadicky pak i jetele plazivého a vičence.

Z plevelných druhů přetrvává pcháč (zhruba ve fázi pozvolného prodlužování), vývoj generativních orgánů však již do zimy nepředpokládáme. Místy byl zjišťován výskyt pýru, smetánky, pelyňku a kopřivy dvoudomé.

29.8. Vývoj směsek obecně:

U všech směsek na demo bloku jednotně, byla na konci července provedena udržovací seč (výška strniště cca 10-20 cm), s následným odklizením biomasy. Seč byla rovněž provedena i na porostech podél polí (směs pro koroptve – obtížně obdělávatelný okraj, a biopás podél intravilánu).

Poměrně vlhčí průběh přelomu července / srpna „nahrával“ potenciálně rychlé regeneraci porostů. V následujících srpnových týdnech však nastoupily velmi vysoké teploty a několikatýdenní absence srážek, což se patrně negativně projevilo na druhově nevyrovnané regeneraci porostů.

Ke konci srpna, tak byly směsky sice zregenerovány a rel. zapojeny, ve většině směsek (i těch vývojově mladších), však byla patrná převaha travních druhů a pouze minimum, či nízký podíl regenerujících jetelovin a dalších dvouděložných druhů (ty byly do určité míry „decimovány“ již periodou červnového sucha, viz předchozí zpráva).

Výjimkou se jevila snad pouze víceletá směska pro kombinovaný biopás pro koroptve, ve které byla na konci srpna kromě trav poměrně silně zastoupena (výjimečně již i nakvétala) vojtěška, částečně pak i další dvouděložné druhy.

Pásy podél polí, si vedly o něco lépe, ve směsce pro koroptve (na obtížně obdělávatelném okraji pozemku) dobře regeneroval a již i kvetl zejm. jetel plazivý, v biopásu podél intravilánu nakvétaly čičorky a jetel luční.

Poměrně výrazné srážky, které v lokalitě přišly v posledních srpnových dnech a očekávané – již pouze „rozumné“ zářiové oteplení, skýtá naději na dodatečné zahuštění směsek o dvouděl. druhy a alespoň částečnou obnovu periody kvetení.

Z plevelných druhů ve směskách, víceméně ve všech variantách nižší, ale rel. pravidelné zastoupení pcháče (přízemní růžice v počátku prodlužování), místy smetánky, případně pelyněk černobýl (stále však nezregenerovaný po seči), výjimečně i drobnější shluky kopřivy dvoudomé.

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (29.8.2023):

Opylovači a hmyz

Nekvetoucí porosty nejsou zajímavé pro opylovače ani dospělce většiny hmyzu. V nízkém porostu převládají křísi, méně často i ploštice.

Zvěř a ptáci

Mladá píce je lákavá pro zvěř, která po opožděných žních nemá na holých strništích nebo zasetých a ještě nevzešlých řepkách mnoho potravy.

Víceletý ochranný pás (3. rok vegetace, standardní jarní výsev)

Kombinovaný biopás pro koroptve (4. rok vegetace)

Vytrvalé ochranné pásy - „Valonská směska“ (8. rok vegetace)

Kombinovaný biopás pro koroptve - obtížně obdělávatelný okraj pole (2. rok vegetace)

Víceletý nektarodárný biopás pro opylovače (s příměsí travních druhů, ve 3. roce vegetace)

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (30.6.2023):

Opylovači a hmyz

V důsledku delšího sucha (defacto téměř celý červen), přes jejich dobré zapojení, směsky aktuálně spíše stagnují z pohledu dalšího vývoje biomasy, obdobně sledujeme i nižší celkovou intenzitu kvetení. Sucho je příčinou předčasného usychání části hlávek jetele lučního. Hmyzem jsou nejčastěji navštěvovány květy řebříčku, blanokřídlí parazitoidi jsou lákáni na kvetoucí pastinák a čmeláci preferují směsky se štírovníkem. V letošním roce je hmyzu v důsledku teplé zimy velmi málo, proto směsi nenavštěvují např. žádní denní motýli, kteří chybí v krajině nejen na Lukavecku.

Zvěř a ptáci

Vzrostlé směsi poskytují kryt a místo pro hnízdění a vyvádění mláďat. Přes patrné stárnutí (zasychání) porostu zůstává dostatek zelené hmoty pro pastvu býložravců.

Víceletý ochranný pás (3. rok vegetace, standardní jarní výsev)

Hustě zapojená směska, vymetaná většina trav, některé kvetou (aktuálně psárky), některé již i odkvetlé. Z dvouděložných druhů kvetou štírovníky, pastináky, jetel luční, odkvétá či již odkvetlý (dozrávající) kmín ve II. roce vegetace. Z plevelů místy pelyněk, případně sporadicky pcháč.

Kombinovaný biopás pro koroptve (4. rok vegetace)

Hustě zapojený porost s většinou travních druhů vymetaných, případně kvetoucích (srhy, psárky, kostřavy, lipnice, bojínky), z dvouděložných kvete vojtěška, jetele, vičenec, sléz, mrkev. Z plevelných druhů místy pcháč (v poupatech).

Vytrvalé ochranné pásy - „Valonská směska“ (8. rok vegetace (!))

Plně zapojená směska, i po letech vegetace si posl. sezony porost udržuje víceméně shodný habitus, (souvisle travní druhy s pravidelnými hnízdy dvouděložných druhů - zejm. aktuálně hustě kvetoucí jetel panonský, dále i vojtěška, sléz a řebříček). Úroveň zaplevelení (pcháče, pelyněk, svízel) na tolerovatelné úrovni, předpokládaná udržovací seč (cca po pol. července) nedovolí vytvoření generativních orgánů (pravděpodobně s výjimkou svízele).

Kombinovaný biopás pro koroptve - obtížně obdělávatelný okraj pole

Porost víceméně po celé ploše plně a zapojený, s částečně kolísajícím složením (variabilita pozemku). Vymetané travní druhy, na části pozemku částečně polehlé, z kvetoucích dvouděložných převažuje jetel plazivý, méně pak jetel luční, spíše sporadicky štírovník, místy jetel inkarnát. Problematická populace šťovíků se v této fázi zdá relativně potlačená (cílené herbicidní aplikace na podzim a na jaře), menší část stále vegetujících šťovíků, převážně počíná nakvétat (předpokládaná udržovací seč by neměla dovolit tvorbě semen).

Víceletý nektarodárný biopás pro opylovače (s příměsí travních druhů, ve 3. roce vegetace)

Z pohledu svého umístění plní funkci „dělícího pásu“ mezi produkčním pozemkem a přilehlou obecní zástavbou. Směska plně zapojená, vymetané bojínky, psárky, jílky, kvete jetel luční a plazivý, čičorka, vojtěška, úročník. Dosud sporadicky se vyskytující plevele (smetánka lékařská, pcháč, výjimečně šťovík) se v této fázi defacto neprosazují.

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (1.6.2023):

Opylovači a hmyz – na květy kmínu naletují samotářské včely, pestřenky, občas blanokřídlí parazitoidi a neškodné druhy pilatek. Na květech byl i kopulující pár nehojného druhu pilatky Tenthredo schaefferi. Další rostliny jsou krátce před květem a do 14 dní budou zdrojem nektaru a pylu, kterých bude po odkvětu řepky a posekání luk v krajině nedostatek. Na listech plevelného šťovíku jsou dospělci a žlutá vajíčka mandelinky ředkvičkové. Vylíhlé larvy a dospělci mandelinek redukují listovou plochu šťovíků, ale i přes občasné holožíry rostliny tohoto úporného plevele přežijí a znovu obrazí.

Zvěř a ptáci – vzrostlé směsky jsou atraktivní i pro zvěř, což snižuje potenciální poškození produkčních porostů. Kombinovaný biopás pro koroptve podél lesa je dle nacházených výkalů pravidelně navštěvován zvěří, přesto však na porostu není znatelné viditelné poškození (na rozdíl od poškození člověkem – v tomto případě svévolným průjezdem vozidla směskou..). Nižší porost biopásu mezi lesem a řepkou umožňuje lov zvěře. V neposekaných směskách jsou mladí zajíci a srnčata, mohou zde hnízdit bažanti, koroptve a další ptáci, kteří zde hledají i čerstvé lístky rostlin a ozobávají různý hmyz.

Víceletý ochranný pás (3. rok vegetace, standardní jarní výsev)

Hustě zapojená směska, s vyrovnaným poměrem trav a 2-děložných druhů. Trávy vymetané a částečně již kvetoucí, dvouděložné druhy (s výjimkou rostlin kmínu) zatím nekvetou.

Kombinovaný biopás pro koroptve - víceletá směska (4. rok vegetace)

Pěkně a vyrovnaně zapojený porost s travními druhy (srhy, psárky, kostřavy, lipnice, bojínky) a rozvinutými dvouděložnými druhy – jetelovinami a bylinami (jetele, vojtěšky, vičence, nakvétající mrkve).

Vytrvalé ochranné pásy („Valonská směska“)

Plně zregenerovaný a zapojený porost vykazuje (vzhledem k již 8. roku vegetace (!) až obdivuhodně setrvalé složení porostu (travní druhy s pravidelnými hnízdy dvouděložných druhů - zejm. vojtěška, jetel šípovitý a řebříček). Úroveň zaplevelení (smetánky, pcháče) se stále drží na tolerovatelné úrovni.

Kombinovaný biopás pro koroptve - obtížně obdělávatelný okraj pole

Porost ve 2. roce vegetace plně zapojený, byť nepravidelné hustoty i druhového složení v rámci pozemku (vloni podmáčený střed pozemku hůře vzcházel). Nyní porost (i v tomto místě ...!) paradoxně začíná trpět přísuškem. Místy nakvétá jetel inkarnát. Šťovíky částečně potlačeny bodovou herbicidní aplikací, část populace však dále vegetuje, v průběhu sezony bude dále alespoň potlačena sečí (zamezení tvorby semen).

Víceletý nektarodárný biopás pro opylovače (modifikovaný s příměsí travních druhů) ve 3. roce vegetace

Funkční porost mezi produkčním pozemkem a intravilánem. Směska je plně zapojená, hojněji nakvétá jetel inkarnát, sporadicky i mrkev či úročník bolhoj. Příměs trav udržuje zaplevelení 3 leté směsky stále na snesitelné úrovni (smetánka lékařská, pcháč, výjimečně šťovík).

Vývoj směsek obecně (přelom dubna/května):

(28.4.2023)

- všechny směsky dobře a vyrovnaně regenerují, ačkoli v důsledku chladného průběhu dubna poměrně pozvolna

- v tuto fázi je ve víceletých směskách ve 4. a zejm. v 5. roce vegetace již poměrně nižší celkové zastoupení jetelovin a bylin, travní druhy postupně převládají

- z plevelných druhů převládá smetánka lékařská (kvetoucí), v různé hustotě pak i hluchavka nachová (rovněž kvete)

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy:

Opylovači a hmyz – směsky vzhledem k pozvolnějšímu vývoji zatím neposkytují vlastní kvetoucí druhy, pro včelu medonosnou, čmeláky a samotářské druhy včel jsou atraktivní dosud kvetoucí rané plevele (smetánka lékařská, hluchavka nachová). V závislosti na počasí předpokládáme kvetení koncem května/začátkem června

Zvěř a ptáci – pro zvěř jsou atraktivní jeteloviny, ptáci na volných ploškách sbírají žížaly. Pro hmyzožravce je potravy zatím minimum, hmyzu v chladném jaru mnoho není.

Vývoj mimoprodukčních směsek v průběhu března:

24.3.2023 bylo provedeno každoroční jarní provzdušnění a odstranění přebytečné biomasy (stařiny) z hlavního (demonstračního) bloku víceletých mimoprodukčních směsek (viz foto). Tento důležitý zásah zlepšuje jejich regeneraci, vytváří prostor pro vzcházení semen bylin (např. mrkev, chrpa), které v zapojeném drnu neklíčí. Vláčení prodlužuje životnost druhově bohaté směsi. Bez této operace by došlo rychleji k dominanci trav na úkor kvetoucích bylin a snížení významu směsí pro opylovače a další zvířenu. Odstranění přebytečné biomasy zabraňuje i případnému šíření např. saprofytických houbových patogenů (zejména za vyšší vlhkosti na pozemku).

V následujících měsících budete mít možnost sledovat vývoj těchto víceletých mimoprodukčních porostů:

Ochranné pásy (s druhy pro opylovače) ve 3., 4., 5. a 8. roce vegetace (demonstrační blok – viz foto údržby).

Kombinovaný biopás pro koroptve ve 4. roce vegetace (demonstrační blok) a obdobná směska založená podél obtížně obdělávatelného okraje pole ve 2. roce vegetace (viz foto).

Víceletý nektarodárný biopás pro opylovače (modifikovaný s příměsí travních druhů) založený podél okraje pole ve 3. roce vegetace (příklad možného řešení hranice mezi produkčním pozemkem a obecním intravilánem).

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (v období počátku jarní regenerace porostů):

Opylovači a hmyz – při občasném výskytu kvetoucích plevelů (hluchavka nachová) navštěvuje květy včela medonosná a samotářské druhy včel

Zvěř a ptáci – obrůstající jeteloviny spásá zvěř. V porostech mohou být hnízda ptáků hnízdící na zemi (od března např. čejka a skřivan), pokud jsou na lokalitě vidět nápadné, černobílé čejky s chocholkou, doporučujeme dle podmínek hnízdiště označit a místo s technikou objet, případně provést vláčení až příští rok koncem zimy (cca do konce února, ještě před zakládáním případného dalšího hnízdiště), jinak hrozí jejich zničení.

Novinky v roce 2023

Kombinovaný biopás pro koroptve (doporučení k novému „AEKO“ opatření)

V nových agroenvironmentálně-klimatických opatřeních se počítá s pokračováním krmných a nektarodárných biopásů v podobné podobě, jako v předchozím období.

Novinkou je kombinovaný biopás, který by měl přispět k podpoře koroptví a další zvířeny v krajině. Skládá se ze dvou částí: jednoletého krmného biopásu, který je zdrojem potravy a víceletého jetelotravního biopásu, který slouží k hnízdění a po celý rok poskytuje potravu a kryt.

  • Krmný biopás v kombinovaném biopásu by měl mít stejné druhové složení jako krmný biopás pěstovaný samostatně. Jetelotravní biopás se od nektarodárného biopásu liší přítomností trav a tím, že se vysévá pouze jednou (zůstává 5 let – neobnovuje se). Tráva zaplní mezery mezi rostlinami a sníží výskyt plevelů, které jsou u nektarodárných biopásů mnohdy problematické.
  • Jetelotravní pás nemá definované složení, jedinou podmínkou je: „zastoupení trav ve směsi bude tvořit méně než 50 %“. Takto zjednodušené pojetí není pro zvěř, včely ani další živočichy vhodné, proto doporučujeme zájemcům vyset druhově bohatší směs, se kterou mají dobré zkušenosti v zahraničí.

Proč a jaké druhy zvolit, najdete zde .

Přínos nektarodárných biopásů pro motýly

Dubnové vydání časopisu Úroda (4/2023) přinese zajímavý článek ohledně výskytů denních motýlů v nektarodárném biopásu v porovnání s dalšími zemědělskými plochami.

Jedná se o sledování v rámci projektu podpory biodiverzity na farmě V. Velety v Lukavci u Pacova v letech 2016–2018.

Abstrakt článku k dispozici ZDE

Historie pozorování

Primární zkušenosti jsme v podmínkách ČR získávali v letech 2012-2015.

Zejména na demonstračně zakládaných nektarodárných porostech v Kněževsi u Prahy (dále i v Kostelci nad Orlicí, Ivanovicích na Hané), jsme se farmářům snažili průběžně předávat formou článků, prezentací u porostů v rámci polních dní, ale i jejich souhrnem v metodice „ Nektarodárné porosty pro praxi “.

Historie spolupráce v Lukavci

Ve snaze rozšířit spektrum zakládaných a sledovaných mimoprodukčních porostů, jsme se v roce 2016 rozhodli pro užší spolupráci na projektu s farmou pana Václava Velety v Lukavci u Pacova (cca 600 m n. m., BVT, roční úhrn srážek / pr. teplota: 680 mm / 7,2 °C, členitá krajina - orná půda, pastviny, lesy). Spolupráce s touto farmou, která se zároveň dlouhodobě věnuje i pokusné činnosti, nám přinesla možnost založit a sledovat nejen tzv. demonstrační blok s různými typy mimoprodukčních porostů, ale i možnost cíleně založit a sledovat mimoprodukční porosty na vybraných vhodných částech pozemků v rámci farmy.

Od té doby pokračujeme v jejich zakládání, údržbě a sledování a o své zkušenosti se dále podílíme formou článků, prezentací v rámci polních dní, reportáží, video dokumentem „Cesta k rovnováze“, a od loňského roku nově i online „tutoriálem“ – pravidelným měsíčním náhledem na vývoj aktuálně pěstovaných směsek na demonstračním bloku!

Archiv pozorování

Vegetační sezona 2020 ( vstup do archivu 2020 )

Vegetační sezona 2021 – (cca měsíční aktualizace, vstup do archivu 2021 )

Vegetační sezona 2022 – (cca měsíční aktualizace, vstup do archivu 2022 )

Reportáže z farmy Lukavec ( Selská Revue ) a z polního setkání v Lukavci 2017 ( Agrotip , Moderní Včelař , Agromanuál , Zemědělec )

Reportáže z polního setkání v Lukavci 2018 ( Agrotip , Agromanuál )

Reportáže z polního setkání v Lukavci 2020 ( Agrotip , Agromanuál )

Odkaz na video: „ Cesta k rovnováze. Produkční zemědělství, ochrana zdrojů a biodiverzity “.

Kombinovaný biopás pro koroptve

Informace o biodiverzitě prezentované na polních dnech 2023

Výdrol obilnin je nejvážnějším konkurentem vzcházející řepky

Na mnoha pozemcích, kde se prováděla minimalizační technologie, začal vzcházet dříve než řepka nebo zároveň s ní. Kvůli vysoké škodlivosti je potřeba zasáhnout co nejdříve, tj. už ve fázi nejpozději 1 – 2 listů výdrolu. Na některých místech ale můžeme očekávat vzejití další vlny, bude proto potřeba zásah opakovat. V tomto případě lze použít dělenou aplikaci graminicidu, první dávka by však neměla být nižší než 70% doporučené. Z široké nabídky lze použít přípravek STRATOS®ULTRA+ DASH®HC v doporučené dávce 1 + 1 l/ha (v této dávce hubí výdrol do začátku odnožování). Díky smáčedlu DASH®HC je účinek tohoto graminicidu rychlejší a také spolehlivější i za podmínek nepříznivých pro růst výdrolu (sucho, chladno).

Top