Řešení pro zemědělství

Zemědělství

Kontakt

Pilotní farma v ČR

V České republice má BASF praktické zkušenosti s tzv. nektarodárnými biopásy, druhově pestrými směsmi rostlin, určenými k podpoře včely medonosné a dalšího užitečného hmyzu. Při správném nastavení podmínek mohou efektivně zakládané a udržované biopásy a další „funkční úhory“ účelně naplnit význam dočasně neprodukčních ploch.

Pro získání komplexnějších zkušeností i v podmínkách ČR, se BASF rozhodla sledovat vybraná opatření v podmínkách konkrétní farmy. Od loňského roku za tím účelem spolupracuje s rodinnou farmou p. Václava Velety v Lukavci na Vysočině. Základem spolupráce je dialog a pozitivní přístup farmy ohledně smysluplnosti sledovaných mimoprodukčních opatření. Na základě získané zkušenosti a potřeby, pak jejich případné širší uplatnění v rámci farmy.

Farma leží v okolí obce Lukavec na Vysočině v nadmořské výšce okolo 580 m n. m. (BVT), v členité krajině, kde se střídá orná půda s pastvinami a lesy. Dlouhodobé normály jsou 680 mm ročního úhrnu srážek a 7,2 °C průměrné roční teploty. Celková výměra pozemků je 52 ha, z toho 83 % orné půdy, zbytek tvoří trvalé travní porosty a les.

Zkušenosti z první sezóny

Na jaře 2016 jsme ve spolupráci s farmou založili menší demonstrační blok poloprovozního charakteru se směskami využitelnými v greeningu i agro-envi schématu, které mají současně potenciál posloužit jako včelí pastva a potrava dalšímu užitečnému hmyzu. Směsi navrhl s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Na dvou místech farmy byly provozně založeny a dle stanovených podmínek udržovány nektarodárné biopásy. U všech porostů nás zajímal jejich vývoj během sezóny a atraktivita pro včely, čmeláky, motýly a další užitečný hmyz

V demonstračním bloku bylo sledováno 6 víceletých (souvrať – jarní a letní výsev, úhor, nektarodárný biopás, komonice, úročník) a 4 jednoleté směsi (biopás pro zvěř, oves s podsevem hrachu, souvrať, meziplodina). Většina směsí byla vyseta v dubnu vedle sebe v jednom bloku, což ovlivnilo výskyt hmyzu na jednotlivých parcelách – atraktivnější směsky stahovaly jedince z ostatních ploch. Z víceletých variant v prvním roce nekvetla komonice bílá (víceletá forma), úročník bolhoj a souvrať víceletá (setá v srpnu), proto se na nich nevyskytoval téměř žádný hmyz, s vyjímkou kyjatek (mšic) na komonici. Obdobná situace byla u ovsa s podsevem hrachu, tato kombinace není s výjimkou škůdců pro hmyz příliš přitažlivá.

Nejatraktivnější variantou pro hmyz byl biopás pro zvěř doplněný o svazenku. Důvodem byl vysoký podíl svazenky, která intenzivně kvetla od konce června do konce července a v menší míře kvetla až do poloviny září. Květy svazenky byly v počáteční fázi nad porostem a působily na hmyz jako magnet, kdežto květy ukryté mezi rostlinami hořčice a dalších plodin v ostatních variantách byly při stejné intenzitě květu navštěvovány o poznání méně.

Souvrať víceletá (setá v dubnu) měla po celou vegetaci nízký počet kvetoucích rostlin na m2 a nemohla konkurovat směskám s atraktivní svazenkou.

Úhor víceletý – v první půli vegetace krásně kvetl (hořčice, svazenka, koriandr, inkarnát), po seči koncem července kvetl jetel luční, jetel šípovitý a kopr. U kopru bylo zajímavé, že na květy nelétal skoro žádný hmyz, což mohlo být způsobeno nedostatkem nektaru z důvodu sucha nebo nevhodnou odrůdou.

Souvrať jednoletá kvetla intenzivně od poloviny června do podzimu. V první půli vegetace dominovala svazenka s hořčicí, postupně převážil kopr a různé druhy jetelů.

Meziplodinová směs jednoletá – byla vyseta začátkem srpna a začala kvést až v první polovině září (lnička). Na lničku plynule navázal květ svazenky. V září to byla nejatraktivnější směska pro včelu medonosnou a v době květu svazenky i pro čmeláky zemní. Pro včely by bylo vhodnější zasít směsku alespoň o týden dříve, aby porost začal kvést již koncem srpna. V té době je ve včelstvech ještě dostatek létavek, schopných využít zdroj nektaru a pylu. Kombinace lničky a svazenky se jeví vhodnější než směska hořčice a svazenky, při vysokém zastoupení řepky v osevním postupu je lepší použít do směsi se svazenkou plodinu, která nepatří mezi brukvovité rostliny.

Součástí demonstračního bloku je i nektarodárný biopás shodného složení jako dva provozně vyseté biopásy v jiných částech farmy. U všech byl podobný průběh vegetace – v první půli vegetace dominovala hořčice a svazenka, po seči koncem července se z biopásu stalo převážně jeteliště s občasným výskytem dalších kvetoucích druhů, což negativně ovlivnilo výskyt hmyzu – trubky jetelů jsou hluboké a většina druhů se k nektaru nedostane.

Význam biopásů v mozaikovité krajině s loukami, lesy a remízky je pro včely nižší, než v uniformní zemědělské krajině, která je např. v okolí Kněževsi u Prahy, kde probíhaly předchozí sledování efektivity nektarodárných biopásů.

U ostatních sledovaných skupin hmyzu je na závěry příliš brzy a je třeba počkat na další sezony, které mohou být značně odlišné.


Věděli jste, že…?

23. června 2017 bylo uspořádáno polní setkání v Lukavci u Pacova na místní rodinné farmě pana Václava Velety, která je od loňského roku součástí evropského sdružení farem „BASF Farm Network“.

Reportáž z této akce naleznete ZDE

Top