Věděli jste, že plodiny dokážou pod vodou „zadržet dech“?

Některé rostliny mají anatomická a morfologická přizpůsobení, díky nimž lépe snášejí nadbytek vody. Většina plodin však trpí, když jsou delší dobu ponořené pod vodou nebo když je půda nasycena vodou a bez vzduchových bublinek. Nedostatek kyslíku v půdě je pro rostliny jako pokus dýchat pod vodou bez potápěčské výstroje.

Aby bylo možné vyvíjet odrůdy odolné vůči záplavám, vědci zkoumají, jak rostliny využívají molekulární varovný systém, který spouští režim pro přežití při nízké hladině kyslíku [ north_east 1 ; north_east 2 ]. Je to přirozený mechanismus vnímání a reakce, který rostlině umožňuje přepnout metabolismus a pod vodou „zadržet dech“. Ne všechny plodiny to dokážou. Pochopení této předběžné reakce na zaplavení může pomoci vyšlechtit tolerantní odrůdy, které dokážou prosperovat i přesto, že jsou postiženy záplavami. Umožnění inovací v šlechtění rostlin, jako je například editace genomu, je klíčové pro efektivní propojení těchto poznatků s místními i moderními odrůdami a pro podporu farmářů v oblastech ohrožených záplavami. Rostoucí frekvence extrémních povětrnostních jevů zdůrazňuje potřebu posílit úsilí v oblasti šlechtění plodin.