Braničnatka plevová [Parastagonospora nodorum]

Význam

Za deštivých letních měsíců a ve vlhkých oblastech patří k nejzávažnějším chorobám pšenice. Při časném napadení klasů může značně ovlivnit hmotnost obilek a tím i výnos (až o 30 % i více). Pokud zůstane výskyt omezen jen na spodní listové patro, je škodlivost malá.

Současný sortiment odrůd tritikale není vůči braničnatce odolný. Skvrny se vyskytují převážně na klasech nebo na čepelích.

Jak se choroba šíří

Houba žije převážně na tlejícím materiálu v půdě (strniště, sláma). V této saprofytické formě může přežívat delší dobu, takže osevní postup její výskyt prakticky neovlivňuje. Vedle půdy může být zdrojem choroby i napadené osivo. V porostu se šíří napadení z listových skvrn do horních pater pyknospórami rozstřikovanými deštěm.

Napadení podporuje deštivé počasí od metání do konce kvetení, pěstování náchylných pozdních odrůd, vysoké dávky dusíku, které oddalují zrání, závětrné polohy, polehlý porost, hustý porost. Při optimálních vlhkostních podmínkách a teplotě kolem 20 °C se již za 6 dnů po infekci tvoří pyknospory. Na zelených listech je inkubační doba delší než na stárnoucím pletivu.

Diagnóza

Napadené mohou být již klíční rostliny, u kterých se objevují zahnědlé klíčky se zakrnělým růstem. Mnohem častěji se choroba objevuje až koncem sloupkování a hlavně po metání. Na listech se objevují vřetenovité hnědé skvrny obvykle 1 cm dlouhé a několik mm široké. Na skvrnách vznikají v řadách černé pyknidy. Hnědé skvrny se objevují i na plevách a pluchách. Za vlhka z pyknid vytéká oranžový sliz pyknospór. Napadena mohou být i stébla a vřeteno klasu.

Možnost záměny

Podobné skvrny na listech tvoří i Septoria tritici. Přesné určení je možné většinou pod mikroskopem podle tvaru pyknospór. Skvrny způsobené fusarii jsou větší a jsou zbarveny do šedozelena, později do růžova. Na listových čepelích vznikají i hnědé skvrny způsobené slunečním zářením. Na nich bývají jen plodničky nebo konidie černí. Na klasech je třeba skvrny braničnatky rozlišit od skvrn způsobených padlím.

Ochrana

Agrotechnická opatření:

Výběr odolnějších odrůd vhodných pro danou oblast, zabránění polehnutí porostu, pečlivé zapravení rostlinných zbytků do půdy.

Chemická ochrana:

Chemická ochrana přichází v úvahu až kolem metání. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování. Ošetřují se porosty, které v kritickém období mají skvrny braničnatky na horních třech listech. Při méně vlhkém počasí lze považovat za prahovou hodnotu 15-40 % napadených listů, při bohatých srážkách 5-15 % napadených listů. Zpravidla vyšší napadení je na listech rostlin v kolejových řádcích.