Řešení pro zemědělství
Zemědělství

Lukavec – biodiverzitní demonstrační farma

Demonstrační blok mimoprodukčních porostů –– unikátní možnost sledovat aktuální vývoj vybraných mimoprodukčních porostů v průběhu celé vegetační sezony!

V Lukavci již od roku 2016 zakládáme a sledujeme řadu mimoprodukčních (funkčních) porostů. Sledujeme zejména vývoj, zastoupení a intenzitu kvetení jednotlivých skupin druhů, úroveň zaplevelení a atraktivitu porostů pro opylovače a užitečný hmyz. Snažíme se nalézat optimální varianty jak z pohledu složení, tak i údržby, aby dané porosty sloužily co nejlépe svému účelu.

Aktualizace vznikají na základě dlouhodobého projektu cíleného využití mimoprodukčních ploch v rámci spolupráce V. Velety (farma Lukavec), K. Holého Ph.D. (VÚRV Praha), K. Vejražky, Ph.D. (VÚPT) a D. Nerada, Ph.D. (BASF).

Říjen 2022

Vývoj mimoprodukčních směsek v průběhu října:

Nadprůměrně teplý říjen, spolu s dostatkem půdní vláhy, pozitivně ovlivnil délku aktivní vegetace víceletých směsek.

Pokračuje trend, kdy směsky sečené v pol. července, příp. poč. srpna, dosáhly znatelně vyššího vývoje (zahuštění i částečné znovunakvetení např. jetelů, vojtěšky, komonice, tolice či slézu) v porovnání se směskami sečenými poč. září.

Z plevelů v demonstračních pásech místy pokračuje regenerace smetánek, případně pcháčů, tvorba generativních orgánů do zimy již nenastane. Množstevně o něco vyšší podíl regenerujících rostlin pcháče se projevuje ve směskách sečených poč. září (zapojenější směsky sečené v dřívějším termínu, plevelům lépe konkurují).

V letos obnoveném víceletém biopásu pro koroptve na pozemku u lesa byla na části plochy provedena podzimní bodová aplikace herbicidu proti šťovíku tupolistému. Přesto, že větší část rostlin, byla díky tomuto zásahu potlačena, zásah bude pravděpodobně zapotřebí na jaře opakovat. Část z populace tohoto úporného plevele pokračuje ve vegetaci a po odumření zasažených rostlin se zdá, že zde žádná aplikace provedena nebyla. Úpornost plevelů ukazuje, že pro většinu mimoprodukčních opatření je třeba volit pozemky co nejméně zaplevelené vytrvalými plevely. Možnosti jejich následné regulace jsou s ohledem na podmínky opatření omezené (počet a termín seče, pouze bodová aplikace herbicidů na výjimku) a po skončení opatření může trvat několik let, než se dostanou znovu pod kontrolu.

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy (opylovači, hmyz, zvěř a ptáci):

Zregenerované víceleté směsky poskytují i nadále v otevřené zemědělské krajině drobné zvěři i ptákům potravu a kryt před dravci. Na jeteloviny se chodí pást zvěř, do porostů se stahují dospělci hmyzu k přezimování.

Druhové složení víceletých směsek není koncipováno na pozdně podzimní kvetení, proto porosty v této době jsou z většiny odkvetlé a množstvím nektaru a pylu nemohou konkurovat např. letním či podzimním meziplodinám, s kterými se v krajině vhodně doplňují a které jsou dosud ještě i v plném květu (hořčice, svazenka, příp. směsky aj.).

Bohatě zapojený a plně kvetoucí porost strniskové meziplodiny (směsky pelušky, bobu, slunečnice, ředkve) na pozemcích nedaleko Lukavce. Ideální příklad správné zemědělské praxe a optimálního využití pozemků mimo produkční období (zdroj pylu a nektaru pro hmyz před zimou, ochrana půdy před erozí a následný zdroj organické hmoty, v neposlední řadě i výrazný krajinotvorný efekt..). Pohled na takto krásně a pestře kvetoucí pozemky doufejme neuniká i „znalcům“ a chronickým kritikům zemědělství…. (Náhodně navštívené pozemky mezi obcemi H. Lhota a Buková, 31.10.2022)

Září 2022

Seč mimoprodukčních směsek a plevele:

Plevele v (počátkem srpna a září sečených směskách) sice rovněž pozvolna regenerují (pcháče, smetánky), ale výrazněji se neprosazují, jejich čas nastane až na jaře, kdy hrozí riziko vytvoření pcháčových kol. Dostatek vláhy urychluje vývoj směsek a jejich konkurenceschopnost plevelům.

V letos obnoveném víceletém biopásu pro koroptve na pozemku u lesa je dlouhodobý problém s výskytem šťovíku tupolistého , který byl i jedním z důvodů zaorání předchozí směsi (po pěti letech vegetace). Bohužel ani aplikace neselektivního herbicidu před zaoráním původní směsi a následná mechanická kultivace nevyřešily problém dostatečně a v cca ⅓ šíře pásu podél lesa došlo ke vzejití velkého počtu nových rostlin. K regulaci šťovíku seč (ani vícenásobná) nestačí, proto jsme na postižené části plochy koncem srpna provedli experimentálně bodovou aplikaci selektivního herbicidu (viz. foto). Možnost bodové aplikace herbicidu by měla být standardně umožněna u všech víceletých mimoprodukčních opatření. Důvod je zřejmý - vytrvalé plevele (šťovík, pcháč, pýr apod.) nebo invazní druhy jsou konkurenčně velmi zdatné a dokážou přeměnit během krátké doby plochu sloužící k podpoře biodiverzity na zdrojovou plochu plevelů pro okolní pozemky, což následně vede ke zvýšení potřeby herbicidů i na okolních plochách. Obdobně budeme muset řešit i pcháče v několika dalších variantách demo ploch, po seči se objevilo velké množství (1 a více rostlin na m2) nových rostlin z kořenových výběžků, které jinak, než herbicidně, odstranit nejdou.

Vliv mimoprodukčních porostů na živočichy:

Opylovači a hmyz: Směsky sečené v polovině července (i poč. srpna) zregenerovaly a začínají kvést. Ve většině z nich zatím kvete pouze jetel luční, který láká nejčastěji denní motýly, čmeláky a včelu medonosnou. Na řebříček v 7leté „valonské“ směsce létají pestřenky, kuklice a další hmyz. Pokud na lokalitě nekvetou meziplodiny, jsou směsi v krajině často jediné zdroje pylu a nektaru. Chladné a deštivé počasí od poloviny do konce září neumožnilo hmyzu létat na delší vzdálenosti a porosty sloužily většině druhů i jako úkryt. Pokud by se v této době posekaly nebo zmulčovaly, zkřehlý hmyz by nedokázal včas odlétnout a došlo by k jeho mechanické likvidaci, včetně mladých královen čmeláků, zakládajících hnízdo v příštím roce.

Zvěř a ptáci: Na jeteloviny se chodí pást zvěř, v cca 30 cm vysokých porostech nachází drobná zvěř a ptáci potravu a kryt před dravci.

Historie pozorování

Primární zkušenosti jsme v podmínkách ČR získávali v letech 2012-2015.

Zejména na demonstračně zakládaných nektarodárných porostech v Kněževsi u Prahy (dále i v Kostelci nad Orlicí, Ivanovicích na Hané), jsme se farmářům snažili průběžně předávat formou článků, prezentací u porostů v rámci polních dní, ale i jejich souhrnem v metodice „ Nektarodárné porosty pro praxi“.

Historie spolupráce v Lukavci

Ve snaze rozšířit spektrum zakládaných a sledovaných mimoprodukčních porostů, jsme se v roce 2016 rozhodli pro užší spolupráci na projektu s farmou pana Václava Velety v Lukavci u Pacova (cca 600 m n. m., BVT, roční úhrn srážek / pr. teplota: 680 mm / 7,2 °C, členitá krajina - orná půda, pastviny, lesy). Spolupráce s touto farmou, která se zároveň dlouhodobě věnuje i pokusné činnosti, nám přinesla možnost založit a sledovat nejen tzv. demonstrační blok s různými typy mimoprodukčních porostů, ale i možnost cíleně založit a sledovat mimoprodukční porosty na vybraných vhodných částech pozemků v rámci farmy.

Od té doby pokračujeme v jejich zakládání, údržbě a sledování a o své zkušenosti se dále podílíme formou článků, prezentací v rámci polních dní, reportáží, video dokumentem „Cesta k rovnováze“, a od loňského roku nově i online „tutoriálem“ – pravidelným měsíčním náhledem na vývoj aktuálně pěstovaných směsek na demonstračním bloku!

Archiv pozorování

Vegetační sezona 2020 ( vstup do archivu 2020 )

Vegetační sezona 2021 – (cca měsíční aktualizace, vstup do archivu 2021 )

Reportáže z farmy Lukavec ( Selská Revue) a z polního setkání v Lukavci 2017 ( Agrotip, Moderní Včelař, Agromanuál, Zemědělec)

Reportáže z polního setkání v Lukavci 2018 ( Agrotip, Agromanuál)

Reportáže z polního setkání v Lukavci 2020 ( Agrotip, Agromanuál)

Odkaz na video: „Cesta k rovnováze. Produkční zemědělství, ochrana zdrojů a biodiverzity“.

Top